Bolest kyčelního kloubu může být způsobena přetížením svalů dolní končetiny, obtížemi bederní páteře, začínající artrózou.
Kyčelní kloub je největším kloubem lidského těla. Je tvořen jamkou pánevní kosti a hlavicí kosti stehenní. Je to nosný kloub, zajišťuje ideální rozložení tlaku trupu a dynamického tlaku a tahu svalů. Ty umožňují přirozený pohyb dolních končetin – chůzi.
Entezopatie adduktorů kyčelního kloubu je onemocnění úponů svalů, které provádějí přitažení kyčelního kloubu (přinožení). Přetížení úponů svalů se projeví bolestí na stydké kosti, vystřelující do podbříšku, na vnitřní stranu stehna. Omezen je pohyb kyčle do zevní rotace.
Entezopatie čtyřhlavého stehenního svalu, převážně jeho přímé hlavy (musculus rectus femoris), která začíná na kyčelní kosti nad kloubem kyčelním. Bolest se objeví v třísle, na přední straně stehna, vystřeluje ke kolenu. Je omezené zanožení, které zkrátí délku kroku. Bolest při přednožení v zátěži znemožňuje výstup do schodů, do kopce.
Entezopatie ischiokrurálních svalů – svalů zadní strany stehna. Bolest se projeví pod hýždí, hlavně při zátěži v předklonu, vystřeluje po zadní straně stehna až ke kolenu.
Důsledky těchto entezopatií lze nalézt v celé dolní končetině. Vlivem svalového zřetězení můžou být narušeny kloubní vůle v kyčelním kloubu, v kolenním a hlezenním kloubu. Změna se může projevit v postavení pánve, následně páteře.
Ovlivňujeme místa lokální bolesti technikami měkkých tkání, manuální trakcí, postizometrickou relaxací, antigravitační relaxací, fyzikální terapií. V řetězených oblastech zasáhneme mobilizací kloubů dolní končetiny, pánve. Tělesným a senzomotorickým cvičením aktivujeme svaly stabilizačního systému celé dolní končetiny, pánevního pletence, páteře.
je denegenerativní onemocnění kloubu. Opotřebení a přetížení se projeví na kloubní chrupavce, která může až vymizet. Onemocnění je nezánětlivé. Zánět – artritida se však může objevit jako druhotná komplikace artrózy. Změny se projeví i na měkkých tkáních, svalech omezenou hybností v kyčelním kloubu. Pacient mívá obtíže dříve, než lze artrózu rentgenologicky diagnostikovat.
Zpočátku se bolest objevuje po zátěži, chůzi do schodů. Bolest z kyčelního kloubu vyzařuje do třísla, po vnitřní straně stehna. Přidává se omezený pohyb kyčle, do vnitřní rotace, unožení a zanožení, relativní zkrat dolní končetiny, změna postavení pánve (anteverze, rotace), změna statiky páteře, porucha stereotypu chůze (kolíbavá, kachní).
Konzervativní terapie je zaměřena na ovlivnění bolesti, úpravu pohybového režimu, úpravy stereotypu chůze, redukce tělesné hmotnosti, oddálení operačního zákroku.
V akutním stadiu je vhodné polohování v úlevových pozicích, omezení nadměrné zátěže ve stoji, při chůzi. Pozitivní efekt přináší manuální trakce kyčelního kloubu, manuální ošetření svalů a měkkých tkání s reflexními změnami, relaxační cvičení, cvičení v odlehčení.
V subakutní fázi je nezbytná pohybová aktivita zaměřená na protahování zkrácených struktur, posílení oslabených svalů v oblasti pánve.
Při chůzi, pro odlehčení postiženého kloubu, by se jedinec neměl stydět použít kompenzační pomůcku – vycházkovou hůl, trekové hole, francouzské hole.
Nevhodné jsou pohybové aktivity s tvrdými doskoky, dopady, běháni po tvrdém povrchu (házená, volejbal, basketbal, skoky do dálky, na lyžích, judo apod.). Doporučuje se omezit cviky s velkou zátěží pro klouby dolních končetin (vzpírání, zápas) a aktivity s rychlou změnou polohy dolních končetin (lední hokej, tenis – dvouhra).
Vhodnými pohybovými aktivita jsou plavání a cvičení ve vodě, cyklistika (alternativou je jízda na rotopedu), chůze s holemi – Nordic Walking, jóga, tha-chi, pilates apod.
Operační terapie zahrnuje méně invazivní přístupy – artroskopie (revize kloubu, ošetření defektů chrupavky) až po totální výměnu kloubu. Podle druhu zákroku je volen cílený fyzioterapeutický postup.